Pro připravovanou knihu profesora Tomáše Grima o ptácích vě městech bychom potřebovali tipy na možnosti vyfotografování těchto motivů/situací:

      Hledané motivy:

·        strakapoud/žluna tesá dutinu do zateplovacího pláště budovy, ale zajímá mě jen, pokud je to poblíž siluety či makety („dravce“), nebo přímo do siluety (to by byla naprostá pecka!). Pokud najdete, prosím také o info, v jakou denní dobu „vandal“ tesá.

·        hnízdění v dutinách v zateplení – strakapoud/žluna, špaček, rorýs, možná může být i další druh? (kavky nehlásit, ty už mám). Ale jen až budou mláďata.

·        hnízdo krahujce nebo jestřába umístěné tak, že v pozadí záběru bude zástavba. Super by ovšem byla i scéna letícího „dravce“ a v backgroundu město = i nefotitelně ukryté hnízdo se proto hodí (takové znám pražské Modřany, ale tam jsem zatím vhodný jestřábí úhel nenašel). Dotaz asi jen na Pražáky (Berlín už mám).

·        hnízda umístěná na lidských artefaktech = krmítko, květináč, bota, hrábě, kapsa starého kabátu, paroží, vozidlo (to by byla bomba – mám sice střízlíky z Argentiny v denně pojíždějícím traktoru, ale něco od nás by bylo super). Semafor, lampa, dopisní schránka… U kosa pak speciálně „dutinovější“ hnízdění (leccos mám, ale kos je opravdu dost šílený stavitel, takže klidně hlašte). Krásný motiv „kos má hnízdo v náručí sochy a navíc přímo pod jejím obličejem“ jsem viděl v Olomouci před cca 20 lety, od té doby po něm koukám, ale už jsem se s tím nikdy nikde znovu nesetkal (a tehdy bohužel neměl žádný foťák). Pro hnízdní inspiraci, co je bizarní a zajímavé: https://www.boredpanda.com/unusual-bird-nests/

·        zvláštní hnízdní materiály – např. stračí hnízdo z drátů (viz Sedláček J. Zprávy ČSO 2005, s. 55), hnízdo v velkým obsahem vajglů, igelitů apod.

·        motiv z Planeta Česko: vlaštovky, co spouštějí automatické dveře na nádraží. Jakýkoli druh v takové situaci je samozřejmě priorita č. 1. Hnízdo ve filmu bylo na nádraží v Suchdole nad Odrou (Lumíre: mohl bys tam mrknout letos a dát mi vědět?).

·        Ledňáček pravidelně odsedávající tak, že by v pozadí fotky byla zástavba a nejlíp ulice s lidma.

Budeme vděční za vaše tipy! Ivo Machar

Zájemci z řad studentů se mohou v říjnu zúčastnit konference, kterou pořádáme z grantu řešeného na naší katedře (bližší info osobně prof. Machar):

VENKOVSKÁ KRAJINA 2022

Významné stromy

18. ročník mezinárodní mezioborové konference
19. cirkulář
20. – 7. října 2022 | Hostětín

Vážení přátelé, dovolte abychom Vás pozvali na 18. ročník mezinárodní multioborové konference Venkovská krajina v Hostětíně (6.-7. října 2022), tentokrát se zaměřením na téma „významné stromy“.

Stromy jsou součástí našeho života. Mnozí z nás máme „svůj“ strom nebo stromy, které jsou pro nás z různých důvodů důležité. I stromy mají své životní osudy, podobně jako lidé. Možná právě proto, že můžeme s některými stromy sdílet vlastní životní příběh, jsou stromy pro náš život „významné“ v pravém smyslu tohoto silného slova.

Ale termín „významné stromy“ zahrnuje širší spektrum dřevin než jen takové, k nimž nás váže osobní vztah. Významné stromy jsou především velmi důležitou složkou přírodního, kulturního i historického dědictví naší krásné země. Proto mezi významné stromy zpravidla řadíme takové dřeviny, jež jsou spojeny s důležitou kulturní nebo historickou událostí či které nesou poselství určité historické skutečnosti nebo místa, na němž rostou. Významné stromy dotváří místní genius loci. Významnými stromy mohou být stromoví jedinci nápadní svojí velikostí, bizarním růstem nebo dokonce mohou být i dominantou kulturní krajiny. Staré a mohutné stromy podtrhují historickou hodnotu zámeckých parků. Bez významných stromů by nebylo zahradního umění ani krajinných památkových zón či přírodních parků, chránících krajinný ráz.

Významné stromy jsou nepochybně živými symboly národní identity. Český národní strom lípa je užívána jako jeden ze symbolů české státnosti (na uniformách, v heraldice atd.). Mohutné a věkovité stromy od pradávna člověka okouzlovaly a v dobách předkřesťanských představovaly magické symboly (připomeňme posvátné háje starých Slovanů). Křesťanská tradice střední Evropy akcentuje významné stromy jako nezbytný doplněk sakrálních objektů v krajině, ať už jde o stromy chránící malou kapličku v polích nebo o lipovou alej mohutných stromů dotvářejících křížovou cestu ke kostelu či bazilice. Mohutné stromy také velmi často těsně koexistují s lidovou architekturou a dokreslují urbanistickou strukturu vesnických památkových rezervací. Významné stromy tvoří základní kostru urbánních parků a sadů, zakomponovaných do obrazu městských památkových rezervací a historických sídel. Staré významné stromy mají velmi často charakter živých památek, protože jsou svědky událostí dávno minulých. Mnohé významné stromy jsou nositeli konkrétních entit lidové nehmotné kultury jako jsou pověsti a pohádky. Mohutné významné dřeviny jsou v tomto kontextu doslova živým národním pokladem, žijícím po celá staletí.

V současnosti však za významné stromy považujeme i stromy věkově mladší, které zatím nedosahují nijak mohutných rozměrů a nevzbuzují úctu svým mohutným zjevem. Symbolika významných stromů je totiž důležitá pro naši společnost i v novodobé národní historii – připomeňme např. symbolické Lípy republiky a Lípy svobody. Mnohdy jsou nové významné stromy vysazovány nejrůznější místními občanskými aktivitami, např. při činnosti znovuobnovených okrašlovacích spolků či místních komunit v rámci programů obnovy venkova. V některých obcích vysazují místní lidé stromy při narození dítěte, což je více než symbolické propojení lidského života s osudem konkrétního stromu.

Rámcový program

Čtvrtek 6. října                          Příspěvková část konference (časový harmonogram bude upřesněn ve II. cirkuláři)

Pátek 7. října                            Exkurze zaměřená na významné stromy v okolí Hostětína

Pořadatelé konference:

Konferenci pořádá Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s Lesnickou a dřevařskou fakultou Mendelovy univerzity v Brně a Českou společností pro krajinnou ekologii. Konání konference je podpořeno projektem „Významné stromy – živé symboly národní a kulturní identity“ (č. DG18P020W027), financovaném Ministerstvem kultury ČR v programu NAKI II.

Termíny

7. cirkulář: 7. března 2022

Závazná přihláška: do 30. června 2022 včetně

Přihlášení příspěvků prezentujících: do 30. června 2022 včetně (v rámci závazné přihlášky)

15. cirkulář s konečným programem: 15. července 2022

Organizační informace

Podoba konference

Konference by se měla konat ve fyzické formě v budově Centra Veronica Hostětín (Hostětín 86, 687 71 Bojkovice). Podrobnosti o budově a přesnou polohu obce Hostětín najdete na webové stránce https://hostetin.veronica.cz/.

Pokud by to situace neumožňovala (nejistota vzhledem ke zkušenostem z posledních let), přihlášení účastníci budou o případných změnách ve formátu konání konference zavčas informováni.

Finance

Konference je podpořena společným grantem Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity s názvem „Významné stromy – živé symboly národní a kulturní identity“ (projekt č. DG18P020W027 v programu NAKI II financovaném Ministerstvem kultury ČR). Účastnící konference neplatí proto žádný konferenční poplatek.

Sborník

Z přednášek přednesených na konferenci bude vydán tištěný sborník příspěvků s ISBN, který Vydavatelství UPOL zašle k indexování do databází SCOPUS a Web of Science. Autoři konferenčních příspěvků mohou nabídnout rozšířený rozsah svého tématu v anglickém jazyce jako článek do recenzovaného časopisu Journal of Landscape Ecology. Bližší informace zájemcům sdělí na vyžádání prof. Ivo Machar (kontakt: ivo.machar@upol.cz).

Ubytování

Ubytovací část Centra Veronica nabízí celkem 11 pokojů pro 28 osob (2x čtyřlůžkový, 2x třílůžkový, 7x dvojlůžkový). Všechny pokoje jsou standardně vybaveny (lůžkoviny, osušky, ručníky), s vlastním sociálním zařízením (WC, sprchový kout, umyvadlo).

Podrobnosti k ubytování budou řešeny individuálně se zájemci o přespání. Nezapomeňte, prosím, případný zájem o nocleh zmínit v rámci přihlášky.

Stravování

Strava v bio-kvalitě (regionální potraviny) bude zajištěna přímo v budově Centra Veronica Hostětín, k jídlu je podáván BIOmošt. Snídaně formou švédského stolu. Obědy s výběrem mezi masovou, či vegetariánskou variantou. Večeře teplé, vegetariánské. Pitný režim během dne.