Pro připravovanou knihu profesora Tomáše Grima o ptácích vě městech bychom potřebovali tipy na možnosti vyfotografování těchto motivů/situací:

      Hledané motivy:

·        strakapoud/žluna tesá dutinu do zateplovacího pláště budovy, ale zajímá mě jen, pokud je to poblíž siluety či makety („dravce“), nebo přímo do siluety (to by byla naprostá pecka!). Pokud najdete, prosím také o info, v jakou denní dobu „vandal“ tesá.

·        hnízdění v dutinách v zateplení – strakapoud/žluna, špaček, rorýs, možná může být i další druh? (kavky nehlásit, ty už mám). Ale jen až budou mláďata.

·        hnízdo krahujce nebo jestřába umístěné tak, že v pozadí záběru bude zástavba. Super by ovšem byla i scéna letícího „dravce“ a v backgroundu město = i nefotitelně ukryté hnízdo se proto hodí (takové znám pražské Modřany, ale tam jsem zatím vhodný jestřábí úhel nenašel). Dotaz asi jen na Pražáky (Berlín už mám).

·        hnízda umístěná na lidských artefaktech = krmítko, květináč, bota, hrábě, kapsa starého kabátu, paroží, vozidlo (to by byla bomba – mám sice střízlíky z Argentiny v denně pojíždějícím traktoru, ale něco od nás by bylo super). Semafor, lampa, dopisní schránka… U kosa pak speciálně „dutinovější“ hnízdění (leccos mám, ale kos je opravdu dost šílený stavitel, takže klidně hlašte). Krásný motiv „kos má hnízdo v náručí sochy a navíc přímo pod jejím obličejem“ jsem viděl v Olomouci před cca 20 lety, od té doby po něm koukám, ale už jsem se s tím nikdy nikde znovu nesetkal (a tehdy bohužel neměl žádný foťák). Pro hnízdní inspiraci, co je bizarní a zajímavé: https://www.boredpanda.com/unusual-bird-nests/

·        zvláštní hnízdní materiály – např. stračí hnízdo z drátů (viz Sedláček J. Zprávy ČSO 2005, s. 55), hnízdo v velkým obsahem vajglů, igelitů apod.

·        motiv z Planeta Česko: vlaštovky, co spouštějí automatické dveře na nádraží. Jakýkoli druh v takové situaci je samozřejmě priorita č. 1. Hnízdo ve filmu bylo na nádraží v Suchdole nad Odrou (Lumíre: mohl bys tam mrknout letos a dát mi vědět?).

·        Ledňáček pravidelně odsedávající tak, že by v pozadí fotky byla zástavba a nejlíp ulice s lidma.

Budeme vděční za vaše tipy! Ivo Machar

Zájemci z řad studentů se mohou v říjnu zúčastnit konference, kterou pořádáme z grantu řešeného na naší katedře (bližší info osobně prof. Machar):

VENKOVSKÁ KRAJINA 2022

Významné stromy

18. ročník mezinárodní mezioborové konference
19. cirkulář
20. – 7. října 2022 | Hostětín

Vážení přátelé, dovolte abychom Vás pozvali na 18. ročník mezinárodní multioborové konference Venkovská krajina v Hostětíně (6.-7. října 2022), tentokrát se zaměřením na téma „významné stromy“.

Stromy jsou součástí našeho života. Mnozí z nás máme „svůj“ strom nebo stromy, které jsou pro nás z různých důvodů důležité. I stromy mají své životní osudy, podobně jako lidé. Možná právě proto, že můžeme s některými stromy sdílet vlastní životní příběh, jsou stromy pro náš život „významné“ v pravém smyslu tohoto silného slova.

Ale termín „významné stromy“ zahrnuje širší spektrum dřevin než jen takové, k nimž nás váže osobní vztah. Významné stromy jsou především velmi důležitou složkou přírodního, kulturního i historického dědictví naší krásné země. Proto mezi významné stromy zpravidla řadíme takové dřeviny, jež jsou spojeny s důležitou kulturní nebo historickou událostí či které nesou poselství určité historické skutečnosti nebo místa, na němž rostou. Významné stromy dotváří místní genius loci. Významnými stromy mohou být stromoví jedinci nápadní svojí velikostí, bizarním růstem nebo dokonce mohou být i dominantou kulturní krajiny. Staré a mohutné stromy podtrhují historickou hodnotu zámeckých parků. Bez významných stromů by nebylo zahradního umění ani krajinných památkových zón či přírodních parků, chránících krajinný ráz.

Významné stromy jsou nepochybně živými symboly národní identity. Český národní strom lípa je užívána jako jeden ze symbolů české státnosti (na uniformách, v heraldice atd.). Mohutné a věkovité stromy od pradávna člověka okouzlovaly a v dobách předkřesťanských představovaly magické symboly (připomeňme posvátné háje starých Slovanů). Křesťanská tradice střední Evropy akcentuje významné stromy jako nezbytný doplněk sakrálních objektů v krajině, ať už jde o stromy chránící malou kapličku v polích nebo o lipovou alej mohutných stromů dotvářejících křížovou cestu ke kostelu či bazilice. Mohutné stromy také velmi často těsně koexistují s lidovou architekturou a dokreslují urbanistickou strukturu vesnických památkových rezervací. Významné stromy tvoří základní kostru urbánních parků a sadů, zakomponovaných do obrazu městských památkových rezervací a historických sídel. Staré významné stromy mají velmi často charakter živých památek, protože jsou svědky událostí dávno minulých. Mnohé významné stromy jsou nositeli konkrétních entit lidové nehmotné kultury jako jsou pověsti a pohádky. Mohutné významné dřeviny jsou v tomto kontextu doslova živým národním pokladem, žijícím po celá staletí.

V současnosti však za významné stromy považujeme i stromy věkově mladší, které zatím nedosahují nijak mohutných rozměrů a nevzbuzují úctu svým mohutným zjevem. Symbolika významných stromů je totiž důležitá pro naši společnost i v novodobé národní historii – připomeňme např. symbolické Lípy republiky a Lípy svobody. Mnohdy jsou nové významné stromy vysazovány nejrůznější místními občanskými aktivitami, např. při činnosti znovuobnovených okrašlovacích spolků či místních komunit v rámci programů obnovy venkova. V některých obcích vysazují místní lidé stromy při narození dítěte, což je více než symbolické propojení lidského života s osudem konkrétního stromu.

Rámcový program

Čtvrtek 6. října                          Příspěvková část konference (časový harmonogram bude upřesněn ve II. cirkuláři)

Pátek 7. října                            Exkurze zaměřená na významné stromy v okolí Hostětína

Pořadatelé konference:

Konferenci pořádá Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s Lesnickou a dřevařskou fakultou Mendelovy univerzity v Brně a Českou společností pro krajinnou ekologii. Konání konference je podpořeno projektem „Významné stromy – živé symboly národní a kulturní identity“ (č. DG18P020W027), financovaném Ministerstvem kultury ČR v programu NAKI II.

Termíny

7. cirkulář: 7. března 2022

Závazná přihláška: do 30. června 2022 včetně

Přihlášení příspěvků prezentujících: do 30. června 2022 včetně (v rámci závazné přihlášky)

15. cirkulář s konečným programem: 15. července 2022

Organizační informace

Podoba konference

Konference by se měla konat ve fyzické formě v budově Centra Veronica Hostětín (Hostětín 86, 687 71 Bojkovice). Podrobnosti o budově a přesnou polohu obce Hostětín najdete na webové stránce https://hostetin.veronica.cz/.

Pokud by to situace neumožňovala (nejistota vzhledem ke zkušenostem z posledních let), přihlášení účastníci budou o případných změnách ve formátu konání konference zavčas informováni.

Finance

Konference je podpořena společným grantem Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity s názvem „Významné stromy – živé symboly národní a kulturní identity“ (projekt č. DG18P020W027 v programu NAKI II financovaném Ministerstvem kultury ČR). Účastnící konference neplatí proto žádný konferenční poplatek.

Sborník

Z přednášek přednesených na konferenci bude vydán tištěný sborník příspěvků s ISBN, který Vydavatelství UPOL zašle k indexování do databází SCOPUS a Web of Science. Autoři konferenčních příspěvků mohou nabídnout rozšířený rozsah svého tématu v anglickém jazyce jako článek do recenzovaného časopisu Journal of Landscape Ecology. Bližší informace zájemcům sdělí na vyžádání prof. Ivo Machar (kontakt: ivo.machar@upol.cz).

Ubytování

Ubytovací část Centra Veronica nabízí celkem 11 pokojů pro 28 osob (2x čtyřlůžkový, 2x třílůžkový, 7x dvojlůžkový). Všechny pokoje jsou standardně vybaveny (lůžkoviny, osušky, ručníky), s vlastním sociálním zařízením (WC, sprchový kout, umyvadlo).

Podrobnosti k ubytování budou řešeny individuálně se zájemci o přespání. Nezapomeňte, prosím, případný zájem o nocleh zmínit v rámci přihlášky.

Stravování

Strava v bio-kvalitě (regionální potraviny) bude zajištěna přímo v budově Centra Veronica Hostětín, k jídlu je podáván BIOmošt. Snídaně formou švédského stolu. Obědy s výběrem mezi masovou, či vegetariánskou variantou. Večeře teplé, vegetariánské. Pitný režim během dne.

Max pět studentů, zapsaných na předmět PRAK 1, by si mohlo splnit tento předmět účastí na pětidenní exkurzi v Krkonoších (s výjezdem do Polska) v termínu 6. – 10. června 2022.

STUDENTŮM JE HRAZENA DOPRAVA AUTOBUSEM, UBYTOVÁNÍ A STRAVA, NEJSOU HRAZENY VSTUPY A LANOVKY

Ubytování a polopenze (obědy formou balíčků) – Bílý Hořec v Horním Lánově

Místa konání: bilaterální biosférická rezervace Krkonoše/Karkonosze, což jsou i národní parky na české i polské straně; též Ptačí oblast a EVL Krkonoše v rámci Natura 2000

(1 den lze i NP Gory Stolowe, lázně Kudowa Zdroj a japonská zahrada Jarkow)

(trasy a program bude přizpůsoben počasí, večery lze promítat z míst konání)

1. den:

po ubytování flóra a vegetace okolo vápencového lomu KVK v Horním Lánově (genofondové plochy Správy KRNAP)

Pekelské údolí: olšiny okolo přirozeného toku, květnatá a vápnomilná bučina

Bíner: slatinná a mokřadní společenstva

(mimořádná druhové a biotopová diverzita, problémy ochrany přírody, management)

2. den:

Subalpínské a alpínské polohy Z části KRNAP

Trasa: Horní Lánov – Horní Mísečky a zpět (místní dopravou na Vrbatovu boudu a zpět)

Okruh: Vrbatova bouda, nad Labským dolem, Pančava – vodopád, Labská bouda, Pramen Labe, U Čtyř pánů, ledovcový kar Kotel, Harrachovy kameny, Vrbatova bouda

(velká druhová i biotopová diverzita; naturové druhy, endemitní druhy i biotop, glaciální relikty, mrazové jevy, ledovcový kar, laviny,…… problémy ochrany přírody; možná řešení)

3. den: Správa KRNAP a montánní polohy KRNAP

Trasa: Horní Lánov – Vrchlabí – Hoffmannovy Boudy – Janské Lázně – Černohorské rašeliniště – Horní Lánov

Přijetí ředitelem Správy KRNAP ve Vrchlabí (PhDr. Robinem Böhnischem) – Krtek (Krkonošské centrum ekologické výchovy: 499 456 119, e-mailová adresa: krtek@krnap.cz, turistické středisko – národopisná expozice Tři domky

u Hoffmannových Bud blízko Jánských Lázní Stezka v korunách stromů (dle času kolonáda v Janských Lázních),

Za hezkého počasí lze pořadí prohodit: ráno vyjet z Janských Lázní na Černou horu lanovkou – Černohorské rašeliniště (zóna přírodní, naučná stezka)

4. den výběr trasy v Polsku:
5. NP Gory Stolowe při hranici s ČR (návaznost na CHKO Broumovsko)

Trasa: Horní Lánov – Karlow – Kudowa Zdroj    delší trasa – započítána do kilometrů

Za hezkého počasí

Exkurze na nejvyšší bod Hejšovina (919 m n. m.) – tam po 623 schodech, zpět labyrintem skal; krásné výhledy i na CHKO Broumovsko.

Možnosti:

Návštěva infocentra NP (Kudowa Zdroj, ul. Sloneczna 31, tel. 48748661436) – seznámení s přírodními podmínkami, s druhovou a biotopovou diverzitou, problémy ochrany přírody, programovými aktivitami (aktivními i pasivními) různých věkových i profesních kategorií.

Problematika turistiky, management.

(Rozmanitá společenstva – nejznámější jsou příkré pískovcové skály různě rozpukané vlivem zvětrávání vodou a větrem, zarovnané vršky; jinde zachovalé lesní i luční porosty, rašeliniště, vodopády; na území cca 650 druhů rostlin, z nich 28 v Polsku chráněných.)

Prohlídka lázní (park, kolonáda, Altan milosczi – výhled na Náchod a Čechy)

Lewin Klodzki

Prohlídka soukromé japonské zahrady Jarkow a eventuelně ekoturisticky zajímavých sadů arónií s možností výkladu pěstování a zpracování (prodejna bioproduktů z arónií a rakytníku)

1. Montánní, subalpínské a alpínské polohy NP Karkonosze

Trasa: Horní Lánov – Karpacz a zpět

Lanovkou na Kopu v 1342 m n. m. (vedlejší vrchol nejvyšší hory Krkonoš Sněžky)

pěšky: Dom Slazski – Obří sedlo, výhled Obří důl, Rownia pod Sniezka, Strzecha Akademicka, Malý Staw (ledovcové jezero), Schronicko Samotnia, kostel Wang

(velká druhové i biotopová diverzita v závislosti na nadmořské výšce, svažitosti, orientaci, vlhkostních poměrech; společenstva klimaxová i azonální ekologicky podmíněná, významné taxony; problematika nadměrné turistiky, zpevňování cest, monitoring, management)

5. den:
6. Biotopy okolo Horního Lánova: Bíner, opuštěný vápencový lom – sukcese, lom v Černém Dole
7. PP Sluneční Stráň (Sejfy) – genofondová plocha Správy KRNAP – mokřadní společenstva

Náhradní program za nepřízně počasí:

Montánní polohy V části KRNAP

Trasa: Horní Lánov – Pec pod Sněžkou

Okruh: Lanovkou na Hnědý vrch – ekofarma Lesní bouda – Foreithova cesta – NS Vlčí jámy zpět do Pece pod Sněžkou přes Temný vodopád (zastávka na jediné lokalitě břízy trpasličí v Krkonoších u Čertova Mlýna ve Vlčí jámě i s cennými biotopy)

Okolí Sasanky – problematika sjezdovek a jejich zasněžování, invazivní druhy, ochrana prioritních biotopů, naturových druhů.

Zájemci, zašlete svoji závaznou přihlášku k účasti na exkurzi mailem dr. Heleně Kiliánové (helena.kilianova@upol.cz) co nejdříve, budeme volná místa obsazovat podle pořadí přihlášených. Ivo Machar

Předmět PRAK 1 proběhne v letním semestru takto:

Pondělí 6. června 2022 – celodenní exkurze do (vysoko)horské přírody Jeseníků, odjezd autbusem v 8.30 hod od Přírodovědecké fakulty, návrat večer do Olomouce. Nutno mít kvalitní boty na horskou turistiku a sportovní oblečení na hory (na hřebenech může pršet) plus s sebou jídlo a vodu na celý den. Trasa povede z Karlovy Studánky údolím Bílé Opavy (náročný horský terén) až k jesenické horní hranici lesa u Ovčárny, dále rezervací Velká Kotlina a potom dolů do Karlova.

Úterý 7. června 2022 – celodenní exkurze do unikátní krasové krajiny CHKO Moravský kras, odjezd zase autobusem 8:30 od fakulty, návrat večer do Olomouce. Bude-li to možné, navštívíme i turistům nepřístupné jeskyně (aktuálně podle situace s hnízděním sokola stěhovavého), je nutné mít s sebou do jeskyně vlastní baterku nebo čelovku, holínky na přezutí před vstupem do jeskyně, oblečení přiměřené faktu, že se můžeme zabahnit (v závislosti na aktuálním průtoku Punkvy), strava a pití na celý den. Průvodcem bude dlouholetý šéf CHKO dr. Leoš Štefka.

Středa 8.června 2022 – skoro celodenní exkurze do Přírodního parku Velký Kosíř (kulturní krajina, starobylé lesy, paleontologická lokalita evropského významu, pohádkový zámecký park). Možnost návštěvy skvělého soukromého muzea kočárů s neméně skvělým povídáním jeho majitele. Doprava individuální – doporučuji vlakem s odjezdem z Olomouce hl. n. (8:34 hod) do Senice na Hané, zde přestup na vlak do Slatinic (příjezd do Slatinic v 9:20). Na Kosíři možnost rychlého opečení vlastního buřta (nebude-li pršet). Zakončení exkurze v Čechách pod Kosířem, odtud odjíždí autobus linky 78043921 v 15.05 hod, příjezd do Olomouce v 15:53 hod.  

Účast na všech těchto exkurzích je podmínkou získání zápočtu z tohoto předmětu. Pokud by bylo hrozilo extrémně nepříznivé počasí, informujte se v neděli odpoledne 5.6. sms-kou na můj mobil (724502474), zda exkurze určitě bude. Pokud se vám program exkurzí časově s něčím kryje či z jiných důvodů se nemůžete zúčastnit, tak se rovnou z předmětu ve STAGu odhlaste a umožněte účast na exkurzi jiným zájemcům, děkuji.

Krom těchto povinných termínů nabízím zájemcům k úvaze další možnosti dobrovolných krátkých exkurzí (ovšem mimo možnost získat z toho nějaký kredit), a to v předjaří na koberce kvetoucích bledulí v Litovelském Pomoraví nebo v předjaří krátká exkurze na rezervaci kvetoucích konikleců ve stepních rezervacích u Krčmaně na Olomoucku a v pátek 22. dubna exkurzi za ekologickými zemědělci v okolí Šardic na jižní Moravě. Zájemci o tyto výpravy si musí pořešit vlastní dopravu, nejlépe autem, omezeně můžu do vlastního auta vzít max tři studenty, přesné načasování dvou předjarních exkurzí na některý pátek je závislé na aktuálním příchodu jara a počasí. Kdo má zájem (nejlépe aspoň malá skupina), ozvěte se mi mailem a upřesníme termín i dopravu.  Ivo Machar (ivo.machar@upol.cz)

Přečtěte si podzimní číslo časopisu nestátního Fóra ochrany přírody – zaměřeno na OZE (viz www.forumochranyprirody.cz). Doporučuji jako doplněk (nejen) k přednáškám ze Základů ekologie. Ivo Machar